Únorový FRESH - 1. pololetí školního roku 16/17 je úspěšně za námi

Milí rodiče, studenti, kolegové,

první pololetí školního roku 2016/2017 uplynulo a přede mnou opět stojí úkol jeho zhodnocení. Nebudu ho ale hodnotit tzv. tvrdými daty, jak činím obvykle.

Stále intenzivněji si totiž kladu otázku, zda je tím nejdůležitějším výstupem studentovy a pedagogovy spolupráce „známka“. Zda není důležitější to, že se naučili vzájemnému respektu a kooperaci, pravidlům komunikace a argumentace? Zda je opravdu důležitější to, že student ve škole z určitého tématu „dostal dvojku“, než to, že měl pocit radosti z úspěchu, učivo ho bavilo, pochopil pocity lidí v těžkém historickém období, je schopen o tématu v reálném světě mluvit, zařadit ho do kontextu, reagovat na své přátele, argumentovat?

Právě s koncem pololetí a procesem „známkování“ jsem si tedy opět vzpomněla na svoji oblíbenou pasáž z Exupéryho Malého prince: „Tyto podrobnosti o planetce B 612 a její číslo jsem vám pověděl jen a jen kvůli dospělým. Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vykládáte o novém kamarádovi, nikdy se vás nezeptají na nic podstatného. Nikdy je nezajímá: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?“ Místo toho se ptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom mají dojem, že ho znají. Pokud povíte dospělým: „Viděl jsem krásný dům z červených cihel, za okny muškáty a na střeše holuby…,“ nedovedou si ho představit. Musíte jim říci: „Viděl jsem dům za sto tisíc franků.“ A hned zvolají: „Ach, to je krása!“

Milí rodiče, studenti a kolegové, zkusme si tedy nad „Bakaláři“ a vysvědčeními na tato slova občas vzpomenout.