„Co takhle jít darovat krev?“ řekli jsme si jednou na biologickém semináři v 8. C a 4. D. Jasně, to by nebylo špatné, uděláme dobrou věc!  A tahle otázka začala rezonovat v našich hlavách. Bavili jsme se o tom, diskutovali, až jsme se domluvili na 24. března. Sešli jsme se v Ústřední vojenské nemocnici v počtu 7: šest studentů – maturantů a zároveň prvodárců, kteří šli darovat krev poprvé pod vedením Jakuba Janalíka (který šel darovat již po několikáté). Svých 450 ml darovali Pepa a Franta Hozovi, Matyáš a Katka Hrubých, Martin Šiler a Sofi Burianová. Víte, co je na tom nejúžasnější? Všichni do jednoho darovat krev chtěli, nikdo je nemusel přemlouvat ani pobízet, jejich zájem byl naprosto lidský. Tito studenti jsou fakt skvělí! V České republice počet dárců krve neustále klesá, stav je alarmující, proto každý nový dárce krve je klenot, kterého si musíme vážit. 

Mgr. Jakub Janalík, pedagog školy

Ve dnech 5. a 6. března se v rámci projektu Holocaust zúčastnily třídy 4. A a 2. E nižšího stupně gymnázia vzdělávacího semináře, který nesl název „Památník Terezín“. Hned po příjezdu do Magdeburských kasáren, kde byli studenti ubytováni, následovala úvodní přednáška o historii a funkci terezínské pevnosti. Odpolední blok byl rozdělen do dvou částí – v té první navštívili studenti Muzeum ghetta a Magdeburských kasáren a Židovský hřbitov; ve druhé části si za svitu luceren prohlédli část podzemních chodeb hlavní pevnosti. Následující den absolvovali studenti dva workshopy. Jejich cílem bylo seznámit je s mechanismy lidského chování, které vedou ke vzniku stereotypů a předsudků a následně k negativním formám chování vůči odlišným skupinám.

Cílem exkurze je zhmotnit studentům život v terezínském ghettu a umožnit jim projít místy, která představovala první stanici na další cestě v boji na život a na smrt a kterými spolu se svými rodinami prošli i lidé jako Ota Pavel či Arnošt Lustig. 

Ing. Michal Pickar, pedagog školy 

Taky se každoročně vrháte na jaře do svých skříní, botníků a zapomenutých zákoutí bytu? A také máte na konci této bohulibé činnosti plné tašky a pytle? A také z toho máte dobrý pocit? 

My vše toto zažili v jednom březnovém týdnu ve Stodůlkách i na Klamovce. Díky jarnímu úklidu, který byl vyhlášen, si studenti udělali pořádek ve svých lavicích a skříňkách.  Vyházeli nepotřebné papíry a staré svačiny, vyleštili si svoje pracovní prostředí, uklidili společný třídní prostor.  Na konci úklidu nejenže voněly třídy i chodby, ale studentům i pedagogům se vylepšila nálada, a to až tak, že jim bylo do zpěvu.

Mgr. Renáta Zajíčková, ředitelka školy