… Dodělávání prací na poslední chvíli, stres, časté opisování úkolů a podvody při testech jsou pro spoustu žáků součástí každého dne…

…Také mi moc schází kontakt se spolužáky a s mými nejlepšími kamarády. S učiteli je zábava se dorozumívat, protože při on-line hodině se občas zastaví připojení a výuku mám po kouskách. Myslím, že to mají učitelé také těžké…

…Myslím si, že na začátku se úplně každý student radoval z rozhodnutí vlády a nijak nepřemýšlel nad nudou a tím, že nás to časem omrzí. Vstávání pozdě, výuka v pyžamu a žádné testy byly podle mě ty první myšlenky většiny z nás. Postupně se to pak začalo převracet v přesný opak. Každý den přicházím na nové věci, které mi neskutečně chybí ze školy, na které bych nikdy před tím ani na tu nejkratší chvíli nepomyslela…

…Jediná věc, se kterou bojuji já, a určitě nejsem jediný, je zodpovědnost. I přesto, že se snažím řídit příslovím „co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek“, se mi občas stává, že dělám úkoly do půlnoci… 

…Chybí mi dost motivace. Myslím si, že kdybych byla ve škole, tak bych byla více aktivní a dělala bych i dobrovolné domácí úkoly, ale v této době se mi vůbec nechtějí dělat…

… Doma je také spousta věcí, které mě rozptylují, což mi dává spoustu důvodů pro prokrastinaci. 

…Mám široké možnosti na to, abych si mohla vyhledat nejrůznější informace. Také si myslím, že tento způsob distanční výuky podporuje větší samostatnost a zodpovědnost a celkově je zábavný…  

…Chybí nám pomůcky, například u fyziky a chemie, postrádáme názorné předvedení. Chemické pokusy by asi většině žáků doma neprošly… Také chybí přímá spolupráce se spolužáky…

…Koronavirus mi upřímně vytrhl trn z paty, jelikož jsem si potřebovala odpočinout a „pracovat z domova“ mě víc baví. Úkoly zaberou méně času, mohu se během učení jít projít ven, vzít si něco k jídlu, jít se svobodně napít…

…při videokonferenci je pro vyučujícího mnohem obtížnější udržet stoprocentní pozornost, protože nevidí všechny žáky a pro děti je mnohem obtížnější udržet pozornost, když jsou připojené na internetu bez neustálého dozoru vyučujícího a s počítačem, mobilem nebo tabletem přímo před sebou…

…Vše, od úkolů po testy, dělám doma. To je sice příjemné z hlediska toho, že se na hodiny nemusím přesouvat mezi učebnami, ale velmi nepříjemné proto, že mi připadá, jako by se mi v pokoji míchaly dva světy. V pohodlí domova, které mám spojené s odpočinkem, se najednou musím plnohodnotně učit, připravovat na hodiny, vše, co bych dělal ve škole, kde je to pro mě přirozené. Společně s tím zde mám mnohem více rušivých elementů než právě ve škole…

…Distanční vzdělávání vidím jako dobré v tom, že vede k samostatnosti a kázni. Osobně s tím mám dost problém, ale aspoň vidím, v čem se musím zlepšit. Za těch posledních pár týdnu jsem zjistil, jak nám vlastně učitelé vše „servírují jako na zlatém podnose“ až pod nos: „Tady udělejte cvičení 5. Máte na to 5 minut.“ Je to mnohem jednodušší, než si práci nějak rozplánovat a potom plán dodržet…