Termín prvního semifinále soutěže Víte, že...? se vzhledem k uzavírání pololetní klasifikace posouvá.

Účastníci budou včas informováni.

Již dlouhou dobu intenzivně sleduji severské školství a seznamuji se s jeho postupy, metodami, které tamní školy využívají, a formami výuky. Klíčový je pro mne především aktivní způsob vzdělávání, kdy student není jen pasivním posluchačem, ale je do procesu výuky aktivně zapojen, sám ho posouvá a směřuje. V důležitosti těchto metod a směrech, jimiž by se měla ubírat inovace našeho českého vzdělávacího systému, se plně shoduji s kolegyní Stáňou Černou. I díky tomu jsme se domluvily na jasném cíli - zrealizovat pro studenty tzv. eduLARP, jednu ze zde neznámých, ale na severu hojně užívaných aktivizačních metod výuky.

EduLARP je vzdělávací formou tzv. LARPů (Live Action Role Playing), které jsou hraním rolí v určité vystavěném příběhu. Díky nim člověk prožije různé situace a emoce, vyzkouší si své reakce, nese důsledky svých rozhodnutí. Daná metoda představuje formu zážitkové pedagogiky, kdy student učivo sám prožívá a skrze roli se seznamuje s jeho obsahem, což v procesu učení prokazatelně nese jasný důsledek - vyšší efekt na zisk a zachování vědomostí a dovedností, rozvoj mnohých kompetencí.

Společně se Stáňou Černou jsme se rozhodly vytvořit eduLARP, který by mapoval protektorátní dějiny na našem území, a to s přesahem do prosince 1938 a května 1946. Studenti třídy 4.C 8letého oboru, s nimiž jsme LARP realizovali, si tak na osudech české židovské a české árijské rodiny prošli složitým historickým obdobím, poznali dopad historických a politických událostí na život lidí ve 30. a 40. letech. Podstatou metody je totiž fakt, že každý ze studentů má v příběhu svoji roli (otec, matka, syn, švagr...), jejíž život žije, sám formuje, ale vždy je současně ovlivňován zásahy zvenčí, s nimiž se musí vyrovnat - protektorátním zřízením, Neurathovými zákony, heydrichiádou, zabavením majetku, výslechy gestapa, apod. Studenti se tak přirozenou, zábavnou a aktivní formou seznámí s daným učivem, podpoří kognitivní i afektivní cíle edukace.

EduLARPy mají pro studenty nesčetně pozitiv, neboť jejich osobnost rozvíjí ve všech směrech. Jejich negativem může být snad jen vysoká časová náročnost, a to na realizaci i přípravu, která v našem případě znamenala pro mne a kolegyni téměř dva měsíce, a to včetně schůzek s odborníkem, který LARPy realizuje pro veřejnost. Tváří v tvář nadšení studentů nás ale ani tento fakt od dalších LARPů neodradil.

Mgr. Ivana Veselková

Ke škole, tedy ke vzdělávání, odjakživa patří myšlenkový proces, který v sobě zahrnuje mnoho činností mozku. Za doby Jana Ámose Komenského a ještě dlouho po ní nikdo neměl ani tušení, jak mozek funguje. Sice jeho části byly již podrobeny rozboru a zkoumání, o tom, co a jak popohání jeho fungování, však nikdo neměl ani potuchy. Až s příchodem moderních věd, konkrétně neurovědy, se nám začaly rozkrývat taje našeho mozku. Dnes víme, co způsobuje přenos informací či našich pocitů, dnes víme, co jsou synapse, dendrity nebo neurotransmitery, máme již představu o tom, jaké možnosti nám náš mozek vytváří. Bohužel tyto revoluční informace pronikají velmi pomalu mezi širokou veřejnost, a málokdo tedy tuší, jaké trumfy držíme v rukou. Až se naučíme využívat kapacitu našeho mozku lépe, budeme více rozumět sami sobě i druhým, budeme více ovládat naše vlastní myšlení, pocity, emoce i rozum jako takový. 

Pro mnohé vědce je s velkým podivem skutečnost, že právě vzdělávací instituce, naše milé školy, nepracují s nejnovějšími vědeckými poznatky a setrvávají v hluboké nevědomosti a nečinnosti. V posledních několika letech se uskutečnilo mnoho  průzkumů a anket na toto téma. Výsledky jsou velmi smutné. Na otázky typu Učili jste se ve škole něco u mozku a o tom, jak mozek funguje? nebo Učili jste se ve škole o fungování paměti? nebo Učili jste se paměťové techniky nebo Jak se soustředit? téměř sto procent lidí odpovídalo NE, NE, NE. Nejprogresivnější v této oblasti jsou severské země, kde již do svého kurikula školy zařazují předměty směřující k získání schopností umět se učit a porozumět fungování mozku. Kde jinde než ve škole by taky měl člověk tyto schopnosti získat?!

Protože se snažíme sledovat moderní trendy a reagovat na ně, rozhodli jsme, že letošním rokem zahájíme etapu zaměřenou právě na pochopení a především trénink mozkových funkcí. Je nám samozřejmě jasné, že je to dlouhodobý proces, že výsledky se nedostaví okamžitě a že je před námi mnoho práce. Někteří pedagogové již prošli náročným kurzem o fungování a rozvoji mozku, připravujeme i další vzdělávání pedagogů v této oblasti. Již nyní pedagogové cíleně pracují s některými učebními nástroji (například s myšlenkovou mapou), které vedou k rozvoji schopnosti umět se učit, vzniká střednědobý plán, jehož výsledkem by mělo být důrazné zaměření školního kurikula na schopnost seberozvoje studentů, a to včetně schopnosti trénovat svoje rozumové schopnosti. Naším cílem je vštípit studentům fakt, že každý z nás má obrovské vrozené možnosti, které nám nabízí náš mozek. Když se je naučíme využívat a řídit, přinese nám to mnoho výhod. Budeme například schopni se efektivněji učit, budeme kreativnější, budeme umět odpočívat, lépe se soustředit, budeme mít lepší paměť, pozornost a představivost, v neposlední řadě si budeme vytvářet zábrany proti mentálnímu úpadku stáří.  

Mgr. Renáta Zajíčková

Máme pro vás první FRESH roku 2017. Je nabitý články, kterými vás informujeme o alternativních způsobech výuky či o zařazování moderních vyučovacích trendů. 

Těšíme se na společná setkání v roce 2017!