Jako každý rok si i letos naše škola stanovila nové cíle, jichž bychom rádi dosáhli ve prospěch studentů.

S tím, jak se postupně komplikují společenské a politické vztahy a mění právní řád, stává se čím dál významnější potřeba naučit se třídit informace podle důležitosti, ale také jejich kritické posouzení, jakož i rychlá a pružná schopnost mladých lidí v reakcích na tyto změny.

Proto jsme se rozhodli, že jedním z našich cílů musí být zvyšování občanských kompetencí studentů.

O co vlastně jde?

Jedná se o poměrně velkou soustavu nejrůznějších návyků a praktických dovedností. Na začátku musí být prvek motivační. Chceme povzbudit mladé lidi nám svěřené, aby se více a aktivněji zajímali o veřejný prostor, a to nejen o státem organizované struktury, ale neméně i o neziskovou sféru a dobročinnou činnost. Z představy, že vše vyřídí neviditelná ruka trhu sama, už česká společnost řádně vystřízlivěla. I naši mladí kolegové vidí, že ani rapidně se zvyšující míra státní ingerence a regulace k řešení celospolečenských problémů a rizik nepřispívá v té míře, jakou jsme třebas očekávali. A právě zde je prostor pro občanskou angažovanost, aktivitu a empatii. V materializujícím se světě se čím dál naléhavěji ozývá potřeba po prostém lidství, humanitě a empatii. Rádi bychom společně se studenty objevovali nové možnosti pro rozvoj občanské participace. Jen na nich pak bude, zda najdou v nějaké formě své místo a seberealizaci.

Dalším, neméně důležitým, prvkem je schopnost prakticky se orientovat v měnícím se právním řádu a jeho dopadech na nás všechny. Student by měl být schopen s jistotou založit živnostenské podnikání se vším všudy, založit a organizovat právnickou osobu nebo si vyřídit (doufejme, že to nikdy nebude potřebovat) důležité náležitosti na úřadu práce nebo místním úřadě.

Z důvodů výše uvedených jsou postupně okrajována naše občanská práva a svobody. Nejde o to předkládat mladým lidem hotové „pravdy“, ale za pomoci kritického myšlení je motivovat, aby politickou elitou předkládaná hotová řešení směřující k čím dál vyšší míře přerozdělování a organizace všech stránek společenského života vnímali kriticky, aby se snažili vidět pod povrch věcí, hledat souvislosti a účinně se bránit.

Jak toho chceme dosáhnout?

Pro nabídku možností uplatnění v neziskové sféře, občanské soudržnosti a projevů humánních činů budou sloužit především realizace plánů práce metodičky prevence, výchovné poradkyně a třídních učitelů. Nicméně každý pedagog má vedle povinnosti vzdělávací i povinnost usilovat o rozvoj právě těchto kompetencí svých žáků. Není problém, aby učitel myslel v souvislostech a své žáky inspiroval prakticky v jakékoliv hodině.

Pro získání praktických dovedností při jednání se státní mocí mohou složit především předměty jako obchodně podnikatelské vztahy (oktávy), leadership (septimy), základy společenských věd a výchova k občanství. Hodně záleží na aktivitě vyučujících a jejich schopnosti vzbudit ve studentech o tuto problematiku zájem.

Konečně kritické myšlení zůstává stále středem našeho zájmu a je čím dál více vnímáno jako nedílná součást výuky všech předmětů. Ale nejen to. Všichni učitelé mohou své svěřence ještě lépe motivovat k tomu, aby nacházeli nové výzvy a kladli si i odpovídající otázky. Lze to nejen při hodinách základů společenských věd (zejména v kvintách), ale též hledáním souvislostí a konsekvencí v naší historii, tedy v dějepise, ale i v nejrůznějších seminářích (historickém, filosofickém atd.) a především v rámci tak oblíbeného projektového vyučování.

Prosíme, mluvte se svými dětmi o společenských otázkách, motivujte je společně s námi, vyslechněte si jejich názory a diskutujte s nimi. Potřebují náš čas, příklad a reálné přesvědčení, že je vnímáme jako rovnocenné partnery. To je nejlepší forma spolupráce mezi školou a rodinou. Máme přece společný cíl.

Mgr. Jakub Císař

Studentské volby jsou součástí projektu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni o.p.s. Jejich smyslem je seznámit studenty na základě vlastních zkušeností (celá organizace voleb je v jejich rukou, vyučující má pouze roli supervizora a garanta) s principy zastupitelské demokracie a volebním systémem ČR. V tomto případě šlo o volby do krajských zastupitelstev. Studenti se v průběhu realizace projektu setkávají s běžnými argumenty typu: „Nemám koho volit, proto k volbám nejdu.“ Nebo: „Volím ho proto, že je mi sympatický.“  Získávají tak zkušenosti s příčinami rozhodování spoluobčanů (spolužáků), projekt vede k aktivnímu, zodpovědnému a sebevědomému vnímání svého občanství. 

Zároveň se studentské volby staly součástí letošního projektu Politický systém ČR, který je určen pro studenty 1. ročníku 4G a 5. ročníku 8G, proto byly jejich realizací pověřeny třídy 5.A, 5.C a 1.D. 

Z oprávněných voličů (142) se dostavilo 48, což je 33,8%. V posledních krajských volbách 2012 byla dle údajů ČSÚ volební účast 36,89%. Školní účast tak přibližně kopírovala účast skutečnou.

Bc. Karel Dinda