V rámci plnění třetího cílu ,,více příležitostí pro kontakt s pracovním prostředím" se studenti 7. B zúčastnili prezentací semestrálních prací amerických vysokoškolských studentů architektury z North Carolina State University. Své práce orientovali na problematická nebo architektonicky nedořešená místa Prahy. Naši studenti měli příležitost být přímo u obhajoby semestrálních prací před odbornou komisí. Vyslechli si hodnocení oponentů, co jim umožnilo porovnat nároky na školní projekty vysokoškoláků v USA.

Mgr. Liana Beťková, manažerka mezinárodní spolupráce

V rámci projektové výuky právních disciplín školu navštívila dne 11. prosince 2018 Ing. Kateřina Bělková, mediátorka působící také ve Velké Británii, a Mgr. Jan Valoušek, advokát s oprávněním k mediaci. Byli pozvání proto, že celá roční koncepce výuky práva je zaměřena na pochopení složitosti civilního i trestního soudního řízení včetně psychické, časové i finanční zátěže s tím spojené. Studenti jsou tedy postupně prakticky seznamováni se všemi dostupnými prostředky, které jim mohou oddálit či zjednodušit proces soudní řízení.

Seznámení s mediací proběhlo formou ukázky, v níž jako účastníci sporu participovali sami studenti. Samotnou mediaci prováděla profesionální mediátorka. Nejdůležitější částí bylo pro studenty uvědomění, že za každým "neřešitelným" obchodním, rodinným nebo např. školním konfliktem nejsou jen objektivní okolnosti, ale vždy nějaký psychologický aspekt na jedné nebo druhé straně, který si mnohdy žádná ze stran neuvědomuje. Tento aspekt neumožňuje stranám sporu dospět k racionálnímu řešení a způsobuje často citové nebo finanční ztráty. V průběhu ukázky mediace  došlo mezi  stranami  s  pomocí  mediátora   k identifikovávání a překonání takového psychického bloku ve zvolené rodinné situaci a k nalezení kompromisního řešení. V rámci diskuse po absolvované ukázce většina uvedla, že mediaci a její použití dříve neznali, ale určitě by ji sami pro řešení konfliktů použili.

Mgr. Hana Třebická, zástupkyně ředitelky pro pedagogiku

Měsíc utekl jako voda a v listopadu proběhla další akce s historickým klubem. Tentokrát s názvem "Po stopách cest k (ne)svobodě". Celá akce započala na Hlavním nádraží, odkud jsme zamířili vlakem do Trutnova. Už začátek naší cesty se neobešel bez komplikací. Poškozené trakční vedení způsobilo dvacetiminutové zpoždění, což mohlo způsobit problém v Trutnově, kde jsme měli právě dvacet minut na přestup na autobus, který nás měl odvést k první naší zastávce. Naštěstí k vagonům připojili nejmodernější lokomotivu a topič se strojvůdcem dělali, co mohli. Zpoždění jsme tak úspěšně stáhli. Dokonce si ti hladovější stihli koupit něco dobrého po dlouhé cestě. Po občerstvení nás autobus vyvezl do rozsáhlého komplexu tvrze Stachelberg. Dozvěděli jsme se zde mnoho zajímavých věcí, navštívili jsme podzemní chodby a kasárna, která byla až 60 metrů pod zemí. Následně jsme se museli po nekonečných schodech dostat zpátky do výšin tvrze. Další cíl cesty byl Hrádeček, kde žil a také zemřel Václav Havel. Šli jsme asi 12 kilometrů, z kopce, do kopce, ve dne, kdy ještě svítilo sluníčko, i večer, kdy nám na cestu svítil už jen měsíc. Nakonec jsme po dlouhé cestě došli k Hrádečku, položili jsme svíčku k červenému srdci a po krátkých přednáškách vedení Historického klubu o osobnosti Václava Havla a Sametové revoluci jsme se svezli autem až k nádraží do Trutnova. Zpáteční cesta utekla mnohem rychleji jak cesta do Trutnova a než jsme se nadáli, byli jsme v Praze. Celá akce se mi moc líbila a vřele bych ji doporučila i studentům, kteří se nezúčastnili. Příště bychom si jen mohli objednat teplejší počasí, ale jinak se vše náramně povedlo.

Anna Marie Tomášková, studentka 2. D

V rámci předmětu Interpretace literárních textů se studenti maturitního ročníku zabývali v měsících říjnu a listopadu poezií, jejím vývojem, žánry, tematickými okruhy či formální výstavbou. Mezi texty, jimž se věnovali, byl vedle Baudelairovy Mršiny či Kolářových Prométheových jater také jeden ze symbolů českého básnictví – Erbenova Kytice.

Ve snaze uchopit baladický soubor co nejkomplexněji ji maturanti nejen četli, analyzovali a interpretovali, ale také natáčeli videa, v nichž ztvárňovali vybrané balady. Jejich úkolem bylo zvolit si v libovolných skupinkách kteroukoli baladu sbírky a originálně ji ztvárnit. Zadání bylo tedy vzhledem k formě zpracování de facto volné a umožňovalo studentům kreativní přístup. Vznikl tak pestrý soubor různě pojatých filmových ztvárnění balad, jakými jsou Polednice, Svatební košile, Dceřina kletba, Vodník či Štědrý den. Nejen že se studenti naučili texty jednotlivých balad nazpaměť a použili je pro základ svých scénářů, ale vytvořili i zajímavé kulisy a scenérie doprovázené tematickými kostýmy či rekvizitami.

Ve svých zpracováních aplikovali schopnosti kooperace, kreativity, práce s IT technologiemi či citu pro provázání textové a vizuální roviny díla. Právě uvedená komplexnost výstupů a skillů nutných pro jejich vytvoření je pro daný styl učení největší přidanou hodnotou.

Mgr. Ivana Klabalová Veselková, zástupkyně ředitelky pro pedagogiku