Předpokládám, že v médiích jste zaregistrovali, přijetí nových rámcových vzdělávacích programů pro základní školu schválených ministrem školství. Je tedy naší povinností na nižším stupni gymnázia tuto revizi reflektovat v našem školním vzdělávacím programu. Velmi brzo budeme muset rozhodnout, zda budeme vycházet z našeho současného vzdělávacího programu, nebo zda vytvoříme nový, založený na jiném principu. Počáteční práce se již na naší škole rozběhly a s učiteli již o nových příležitostech hovoříme. Velmi pozitivní zprávou je, že naše školní vzdělávací programy pro jednotlivé obory odpovídají současným trendům ve vzdělávání a že změny, které bychom měli implementovat, pro nás nebudou příliš velké. Mluvím například o projektovém vyučování, které je moderní a komplexně rozvíjí žáka a navíc od prvopočátku je velmi detailně propracované. I nové zavádění odborných stáží do našeho kurikula koresponduje s požadavky nových vzdělávacích programů. 

V uplynulých měsících jsme navíc aktualizovali současné školní vzdělávací programy, a to v některých vzdělávacích oblastech, například v jazykové jsme zvyšovali náročnost a upřesňovali vzdělávací výstupy žáků. Aktualizace se promítá i do nabídky seminářů, které chceme uchopit šířeji a komplexněji, to znamená, semináře nebudou odpovídat předmětům, ale širším oblastem (propojení dějepisu a základů společenských věd, nebo propojení přírodovědných předmětů). Tímto chceme naše studenty vést k většímu porozumění dějů a souvislostí v globalizované společnosti či v živé i neživé přírodě. 

Pustili jsme se i do přesnějšího popisu profilu našeho absolventa. Ten odpovídá našim čtyřem pilířům koncepce vzdělávání, a to zdravý občan, kreativní občan, digitální občan a globální občan. 

V následujících vydáních ReFreshe vás s novou aktualizací školních vzdělávacích programů budeme seznamovat. Stejně tak vás budeme informovat o přípravách nového školního vzdělávacího programu pro nižší ročníky víceletého gymnázia.

Mgr. Renáta Zajíčková, 

ředitelka školy

"Kam kráčíš Ameriko”

Beseda s tvůrci podcastu Nový svět

„Pokud řádu nelze dosáhnout obecnou shodou ani jej vnutit silou, pak nelze jinak než jej za cenu katastrof a nelidskostí ukout ze zkušenosti chaosu.“ Henry Kissinger

Je těžké si představit stav, ve kterém by se Evropa musela nacházet, který by lépe naplňoval citát z knihy Světový řád od amerického diplomata a státníka Henryho Kissingera. Chaos, který za posledních pět let Evropa zažívá, je přímým důsledkem neschopnosti států dosáhnout shody v podstatě na čemkoliv. Chceme bezpečnou Evropu, ale nejsme schopni se shodnout na ochraně vnějších hranic a nastolení přísnějších migračních pravidel. Chceme nízkoemisní energetiku, ale nejsme schopni se shodnout na vhodném energetickém mixu, který by zachoval naši průmyslovou a životní úroveň a zajistil naši energetickou bezpečnost. Chceme pomoci Ukrajině bránit se před ruskou agresí, ale bojíme se reálnou moc opravdu poslat a zastavit imperialistické choutky Vladimira Putina. Chceme ekonomický růst, ale nejsme ochotni pro něj pracovat a významně investovat do techologií budoucnosti. Zavládl chaos a místo růstu máme stagnaci, místo prosperity drahé energie a místo bezpečnosti další vlnu nekontrolované migrace a zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě. Dalo by se říci, Quo vadis, Evropo? Nad touto otázku bychom měli všichni vést debatu mnohem častěji, jelikož i náš postoj je směrodatný. Možná by stačilo z politiky udělat sport, protože pak by ji každý z nás bral vážně.

Když se ale podíváme za velkou louži, najdeme naše západní spojence ve velice podobném stavu. Po znovuzvolení amerického prezidenta Donalda Trumpa zavládl ve Spojených státech a následně i ve světě chaos a stále panuje nejistota. Administrativa 47. prezidenta USA může dopadnout úplně všelijak. Vítězi ale i poraženými můžeme být všichni. Spojené státy se začaly zapouzdřovat již za administrativy Barracka Obami a jejich ústup se za Donalda Trumpa a Joe Bidena jen prohloubil. Amerika byla od konce Druhé světové války pro Evropu naprosto předvídatelným partnerem a nadstandardním spojencem. Tato doba se zdá, že je u svého konce a vliv USA na svět bude jiný. Jiný, nikoliv horší či lepší, to ukáže jen čas. Stejně jako u Evropy je tedy na místě zeptat se: Quo vadis, Ameriko?

Touto otázkou se zabývali tři komentátoři podcastu Nový svět, tedy novinář Michal Půr, historik Martin Kovář a egyptolog a senátor Parlamentu ČR Miroslav Bárta. Naše škola měla jedinečnou možnost zúčastnit se této celovečerní debaty, která proběhla v divadle Hybernia ve středu 22. ledna. Studenti předmětu Mezinárodní vztahy (8.A a 8.C) a mezinárodního semináře IRS (3.D a 5.E) měli možnost poslechnout si názory nejen tří komentátorů, ale i jejich hostů: bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského a náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky. Narozdíl od Evropy a USA se řečníci v jedné věci shodli. Nástupem Donaldu Trumpa začíná nový věk USA. Možná to znamená, že USA již nebude nenahraditelným partnerem a bezpečnostním garantem Evropy. Možná to znamená, že doba bez velkých válek a předvídatelného mezinárodního dění končí. Možná to znamená, že USA již nebude celosvětový hegemon. Možná to ale také znamená naprostý opak. To v dnešní době ještě nemůžeme říci, ale jedno je jisté. Měli bychom se nejen ptát, kam kráčí Amerika a kam kráčí Evropa, ale měli bychom být těmi, kteří směr a cíl budeme sami formovat, i když třeba jen v našem vlastním životě nebo ve vlastní zemi. Je čas kráčet a ne se jen dívat na to, jak svět kráčí bez nás a my jsme jen pouhý pozorovatel.

Děkujeme týmu Nový svět za pozvání na tuto jedinečnou akci a budeme se těšit na další spolupráci.

Mgr. Šimon Zajíček

Jednatel GMVV a vyučující předmětu MZV a IRS