Dnešní absolventi kromě klasického vzdělání potřebují prokázat schopnost adaptovat se na měnící prostředí, týmovost, jazykovou vybavenost, zdravé sebevědomí, globální a lokální povědomí, schopnost aplikovat vědomosti a prosadit se. K dosažení těchto kvalit je potřeba přizpůsobit přístup k výuce ve školách. Ve dnech 24. – 26. 10. probíhal v Bruselu kongres na téma interkulturní vzdělávání, kterého jsem se zúčastnila. Téma pojímá mnohem širší spektrum aktuálních otázek, než se může zdát. Jsou to například globální kompetence studentů a pedagogů, budování tolerantní společnosti, sociálního povědomí a empatie. Dotýká se nastavení pozitivního a inspirativního klimatu ve škole, která má vychovat globálně smýšlejícího, ale také lokálně uvědomělého občana. Odlišnost je součástí dnešního propojeného světa. Multikulturalismus neznamená potlačování národní identity a hrdosti, ale toleranci. Vzdělávací instituce hrají klíčovou roli v konfrontaci a přístupu k ní. Protože chceme připravovat naše studenty pro plnohodnotný život doma i ve světě, jsou to pro nás aktuální a zajímavé výzvy, se kterými budeme nadále pracovat.

Mgr. Liana Beťková, manažerka mezinárodní spolupráce

Výuka humanitních předmětů umožňuje pedagogům aplikaci de facto naprosto různorodých metod výuky, které komplexně rozvíjí studentovu osobnost a naplňují výchovně vzdělávací cíle v široké rovině, a to nejen v rovině kognitivní, ale také např. afektivní a psychomotorické. V některých z uplynulých měsíčníků Fresh jsem psala články o rolové výuce formou tzv. edukačních LARPů, dalším z ideálních prostředků pro aktivizaci studentů a naplňování těchto cílů jsou formy jejich blízkého příbuzného a v podstatě základního levelu pro larpování, a to dramatické výchovy (dramatizace).

Již Komenský ve svém spise Schola ludus (Škola hrou) upozorňuje na možnost učení se skrze prožití učiva, scénické, divadelní zpracování. To studentovi umožňuje prožití daného tématu, sžití se s rolí v něm, poznání učiva „na vlastní kůži“, aktivizaci. Naprosto ideálním stavem je, když studenti v rámci dramatizace pouze nereprodukují, ale také řeší určitou komplikaci, problém, které právě dramatizací rozklíčují. 

Během měsíce října byla realizována forma výuky dramatizací mj. ve čtvrtém ročníku osmiletého cyklu gymnázia, kde doplnila výukové téma Renezance, v jehož rámci se studenti seznámili s mj. s tvorbou Williama Shakespeara. Právě shakespearovskému dramatu byla věnována dramatická činnost, kdy si studenti v určených skupinkách přečetli dramata Hamlet, Romeo a Julie, Othello a Veselé paničky windsorské, zpracovali vlastní scénáře a připravili si divadelní ztvárnění. Součástí dramatizace mělo být také scénické zpracování v podobě rekvizit a kostýmů. Studenti 4. A se daného úkolu zhostili s vervou sobě vlastní a na příklad studentky Klaudie Öberlanderová, Anastasia Neganova a Adéla Pořízková dorazily v kostýmech pravých renezančních dam, v nichž odehrály výše zmíněné Veselé paničky windsorské. 

Mgr. Ivana Klabalová Veselková, zástupkyně ředitelky pro pedagogiku

V průběhu října se naši primáni poprvé setkali s projektovou výukou, a to konkrétně s projektem Okolí mé školy.

Cílem projektu, který se koná každoročně, je seznámit studenty s okolím školy a s charakterem městské čtvrti - historií Stodůlek a specifiky přírody regionu Prahy 13.

Projekt je realizován v součinnosti předmětů český jazyk, výchova k občanství, zeměpis, přírodopis, dějepis, výtvarná výchova a tělesná výchova prezentovaná v anglickém jazyce. Studenti jsou rozděleni do skupin podle jednotlivých předmětů a pod vedením vyučujícího v průběhu projektového dne zjišťují informace o dané lokalitě dle kritérií jednotlivých předmětů. 

Tak např. skupina „VOB“ navštívila radnici, kde se seznámila s činností časopisu STOP. V redakci časopisu si velmi příjemně pohovořila s jeho šéfredaktorkou. Skupina  „přírodopis“ zjišťovala, do kterého ekosystémového prostředí je naše škola zasazena, poznávala vyšší krytosemenné rostliny stromovitého a keřovitého charakteru, určovala dřeviny rostoucí v Panské zahradě a přilehlých částech okolí školy. Skupina „výtvarná výchova“ vnímala okolí školy skrze optický prostředek camery obscury. 

Výstupem každé pracovní skupiny byla prezentace v podobě mluveného slova, plakátu, power pointové prezentace či fotek. Ta se za přítomnosti mnoha rodičů uskutečnila ve středu 24. 10. Projekt byl zhodnocen jako velice úspěšný a my tímto děkujeme všem zapojeným.

Mgr. Pavla Trunečková, pedagožka školy